TECHNICKÉ ZAŘÍZENÍ BUDOV
Výtahy
Výtahy jako dopravní prostředky jsou důležitou součástí téměř každého panelového domu a většinou jsou zároveň i nejsložitějším zařízením domů. Mnozí uživatelé je vnímají jako pomocníka, který si ani nezasluhuje nějakou zvýšenou pozornost.
Výtahy jako dopravní prostředky jsou důležitou součástí téměř každého panelového domu a většinou jsou zároveň i nejsložitějším zařízením domů. Mnozí uživatelé je vnímají jako pomocníka, který si ani nezasluhuje nějakou zvýšenou pozornost. Obyvatelům stačí zjištění, že o výtah pečuje nějaká servisní firma. Problémy s nimi mají obyvatele teprve ve chvíli, kdy se výtah z jakéhokoli důvodu zastaví.
Uživatelé tedy očekávají od výtahů obecně přijatelnou úroveň bezpečnosti. Navíc v celé Evropě existuje trend růstu počtu starších osob a také osoby s omezenou schopností pohybu a orientace očekávají umožnění přístupu a provedení výtahů vhodné pro všechny. Proto je zvlášť důležité poskytnout osobám s omezenou schopností pohybu a orientace a osobám starším bezpečné prostředky pro vertikální dopravu bez doprovodu.
Na modernizace výtahů, a dokonce i na jejich výstavbu v bytových domech, kde doposud nebyly zbudovány, existují dotační programy (IROP – výměna stávajících výtahů za nové, Bytové domy bez bariér – vybudování nových výtahů).
Elektroinstalace
Elektroinstalace v panelových domech, z nichž většina je stará okolo třiceti let, bývá většinou nevyhovující jak z pohledu dnešních nároků, tak i z pohledu kvality rozvodů ovlivněné zubem času. Proto je chvályhodné, že probíhají rekonstrukce domovních rozvodů a bytů. Z mého pohledu ve slušném rozsahu. Nepopiratelným faktem, před nímž hodně lidí zavírá oči, je to, že hodně stávajících rozvodů v bytech zůstane navždy v původním provedení. Za prvé proto, že se vždy najdou lidé, kteří na změnu ve svém bytě nepřistoupí, ať pro to mají jakékoliv důvody. Za druhé provést rekonstrukce některých částí vyžaduje tak zásadní stavební zásah, že jej užitek změny prostě nevyváží. Může se jednat například o světelné obvody tažené v dutinách stropních panelů. V každém případě takto omezit změny ve svém bytě se rozhodne velmi mnoho lidí. V tom případě platí pravidlo, že to není chyba, ale způsob. Tento fakt musí vzít na vědomí všichni – projektant, montážní firma i revizní technik.
Rozvody vody, plynu a odpady
Netěsnosti, zatékání, hlučnost a možné ohrožení bezpečnosti obyvatel – to jsou důsledky havarijního stavu „stoupaček“ ve starších bytových domech. Částečné opravy kanalizačních a vodovodních potrubí problém neřeší, jen ho mírně odsouvají o pár týdnů dopředu.
Vedle odstranění systémových poruch, rekonstrukce venkovních fasád, oken jakož i výtahů, patří sanace vertikálních potrubí vody, kanalizace a plynu k nejpalčivějším problémům starších, zejména panelových domů. Zejména unikající splašková voda a s tím spojená koroze plynových potrubí představuje bezpečnostní riziko. Zajímavým aspektem a pozitivním motivačním prvkem pro vlastníky je finanční návratnost výměny rozvodů vody v souvislosti s novou kvalitní tepelnou izolací. Úspora nákladů na ohřev teplé vody na 1 byt se podle výpočtů a praktických zkušeností pohybuje až do 2000 Kč za rok! Proto se tato problematika logicky zařadila mezi priority, které bude v krátké době řešit většina vlastníků bytů.
Otopná soustava
Otopné soustavy bytových domů zajišťují dodávku tepla za účelem vytápění bytových i nebytových prostor na projektované parametry. Sestávají z následujících částí, přičemž ne každý bytový dům musí nutně mít první dvě z nich.
Zdroj tepla
Zdroj tepla představuje základní prvek v řetězci výroba–distribuce–spotřeba a dochází v něm k výrobě tepelné energie z paliva (uhlí, plyn, biomasa) nebo odebíráním energie obsažené v okolním prostředí (tepelné čerpadlo, geotermální energie). Vlastní zdroj tepla má pouze zlomek bytových domů v ČR. Je to do značné míry dáno energetickou koncepcí státu, která pro tento segment bydlení preferuje centralizovanou výrobu tepla. Většina domů je proto napojena na místní rozvod CZT, což přináší na jedné straně řadu výhod (vlastní zdroj tepla je třeba pořídit, provozovat, udržovat, modernizovat a obnovovat – tyto starosti vlastníkům domů připojených na CZT odpadají), na druhou stranu i nevýhody (závislost na místním dodavateli tepla, jehož ceny nemusejí být pro odběratele zajímavé, a to často z důvodu, že dodavatel svého monopolního postavení zneužívá a odběratelům chybí dostatečná opora ve státním regulátorovi).
Domovní předávací stanice
Domovní předávací stanice – může být, ale také nemusí, součástí otopných soustav bytových domů napojených na CZT. Nachází se na vstupu veřejného rozvodu tepla do objektu a jejím smyslem je upravovat parametry otopného média podle požadavků vytápěného objektu.
Domovní rozvod
Domovní rozvod se skládá z ležatého rozvodu, stoupaček a připojovacího potrubí a jeho součástí jsou i regulační armatury. Ležatý rozvod prochází převážně nevytápěným suterénem, proto je třeba věnovat velkou pozornost jeho tepelné izolaci, aby nedocházelo k nežádoucím tepelným ztrátám. Stoupačky zajišťují vertikální rozvod do jednotlivých bytů a místností. Opět je třeba zajistit jejich dostatečnou tepelnou izolaci, zejména pokud jsou vedeny ve zdech. Na patách stoupaček bývají osazovány tzv. regulátory diferenčního tlaku, jejichž úkolem je „ochránit“ stoupačku před nadměrným zvýšením diferenčního tlaku, který se projevuje při změnách průtoku jednotlivými úseky rozvodu hlukem radiátorových ventilů. Poslední složkou domovního rozvodu jsou připojovací potrubí, pomocí kterých je otopná voda přiváděna ze stoupaček do otopných těles a následně z nich odváděna zpět. Na připojovacím potrubí jsou instalovány regulační armatury kvantitativní regulace – termostatický ventil a termostatická hlavice na přívodním potrubí a regulační šroubení na vratném potrubí. Úkolem těchto prvků je regulovat průtok otopným tělesem tak, aby jeho výkon odpovídal přesně potřebě tepla k zajištění projektované tepelné pohody.
Otopná tělesa
Otopná tělesa zajišťují předání tepla do vytápěných prostor. Velikosti těles, resp. jejich výkon jsou dány projektem a vycházejí z požadavku na zajištění projektovaného teplotního standardu. Ve starších bytových domech byla osazována především článková tělesa, litinová nebo ocelová. Poslední dobou jsou však populárnější desková otopná tělesa. Rozdíl mezi jednotlivými druhy těles je v podílu sálavé a konvekční složky předávání tepla, což má vliv na to, jaká teplota vnitřního vzduchu bude odpovídat normovým požadavkům na vnitřní mikroklima.
Klimatizace a větrání (rekuperace)
Kvalitu vnitřního prostředí určují základní parametry, jako jsou teplota, relativní vlhkost vzduchu, rychlost proudění vnitřního vzduchu a intenzita osvětlení. Kvalita vnitřního prostředí dále může být dána například koncentrací CO2, hlukovou zátěží, prašností atd. Všechny výše uvedené ukazatele musí splňovat určité hodnoty a nedodržením i jednoho z nich vede ke sníženému komfortu užívaného prostoru.
Na kvalitu vnitřního prostředí má zásadní vliv větrání. Odvod znehodnoceného vzduchu lze zajistit pouze dostatečným provětráváním. Ve většině případů se tímto rozumí odvod CO2 produkovaného osobami, případně i odvod vlhkosti, která může mít v zimním období nepříznivý vliv na růst plísní.
Větrat lze buďto přirozeně, nicméně s rostoucími požadavky na těsnost budov je tento způsob značně problematický, přičemž je třeba mít na paměti, že případnými spárami v okenních konstrukcích dostatečného větrání docílit nelze. Přirozené větrání a jeho intenzita navíc také závisí na rozdílu venkovní a vnitřní teploty a na dynamických účincích větru.
Výše zmíněné problémy se mohou odstranit využitím nuceného přívodu/odvodu vzduchu, kdy lze zároveň příznivě ovlivnit více parametrů. Instalací správně navržené vzduchotechnické jednotky a jejím řádným provozováním je zajištěna vyhovující koncentrace CO2po celou dobu pobytu osob, bez nutnosti otevírání oken (v zimním období při provětrávání okny může docházet k nekomfortnímu proudění vzduchu, pakliže se ovšem vůbec okny větrá). Součástí každé VZT jednotky musí být filtr, čímž je zajištěna nižší prašnost větraného prostoru. Samozřejmostí je i zpětné získávání tepla z odpadního vzduchu.
Lze předpokládat, že systémy nuceného přívodu/odvodu vzduchu budou v novostavbách i rekonstruovaných objektech v brzké době samozřejmostí.
Vlhkost vzduchu
Vzduch je směsí plynů s poměrně stálým poměrem a vodní pára, jejíž obsah se zásadně proměňuje s teplotou. Stavy vlhkosti nad mezí sytosti se projevují jako mlha, pod touto hranicí je vodní pára neviditelná. Z proměnlivé schopnosti vzduchu pojmout vodní páru v závislosti na teplotě vyplývá základní úskalí vytápění. Pokud budeme v zimním období ohřívat chladný venkovní vzduch a přivádět ho bez další úpravy do vnitřního prostoru, zákonitě nám při běžné teplotě prostoru okolo 22-24°C poklesne relativní vlhkost na 25% r. v. i méně. A právě relativní vlhkost vzduchu zásadně ovlivňuje chování našeho těla ve vztahu k okolí.
Zdroj:
https://stavba.tzb-info.cz/regenerace-domu/325-povinnosti-ohledne-vymeny-vytahu,
https://voda.tzb-info.cz/14107-casovana-bomba-rozvody-vody-kanalizace-a-plynu-v-bytovych-domech
https://stavba.tzb-info.cz/regenerace-domu/322-otopne-soustavy-bytovych-domu
https://vetrani.tzb-info.cz/vnitrni-prostredi,
https://vetrani.tzb-info.cz/vnitrni-prostredi/18142-vlhkost-vzduchu-a-hygiena-prostredi